Kandidátka ČSSD do zastupitelstva města přibližuje své osobní zkušenosti se sociálními službami a rozebírá řešení.

Profesí jste ekonomka, jak jste se dostala k sociální tématice?

Hned po škole jsem působila na ekonomickém úseku v projektové kanceláři ve Zlíně. Po pětileté praxi se mi narodila první dcera Markéta a čekala mě mateřská dovolená. Prvních šest měsíců bylo vše v pořádku a jako každá matka jsem si mateřství užívala. Bohužel, po tehdy banální aplikaci došlo u dcery ke zdravotním problémům, které vyústily v trvalé mentální postižení. Celé rodině se rázem obrátil život vzhůru nohama. Zasáhlo nás to bez jakékoliv přípravy nebo možnosti cokoliv zvrátit. Naší dceři je dnes 23 let a za tu dobu jsem nasbírala bezpočet zkušeností nejen s lékařským prostředím, ale i s institucemi, které se sociální problematikou zabývají.

Jak tedy ze své osobní zkušenosti vnímáte kvalitu sociálních služeb?

Od roku 1991 se pochopitelně situace změnila. Hlavní posun vidím v přístupu ke zdravotně postiženým osobám. Dříve vám nikdo neporadil, kam se obrátit. Nikdo tuto obrovskou psychickou i administrativní zátěž na celou rodinu neřešil. Dnešní doba je o něco vstřícnější, ale stále je na čem pracovat. Ve Zlíně je mnoho sociálních služeb, které poskytují i poradenství, ale zcela jim chybí komplexnost a návaznost. 

Máte vizi, jakým způsobem tento stav změnit?

Jako sociální demokraté vidíme řešení v zastřešení sociálních služeb ve Zlíně jednotným informačním a sociální centrem. Každý z nás se může ze dne na den ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat pomoc druhých, a nikomu to nepřeji! V takových složitých životních situacích, které ovlivňují fungování celé rodiny, je důležité urychleně získat potřebné informace s možností bezprostředně vyhledat příslušnou sociální službu. Podobně komplikované životní události je potřeba vnímat v širším kontextu. Není to jen otázka zdravotní péče, ale také finančního zabezpečení, problematiky rodinných vztahů, zajištění odpovídajícího vzdělání, ale také možnosti zaměstnání pečujících rodičů a další aspekty. Proto je prioritní zřídit sociálně informační centrum pod jednou střechou, které bude nabízet odobroné služby jak ve zdravotní, sociální tak i právní oblasti. Jde nám o přímé propojení úřadů veřejné správy, poskytovatelů sociálních služeb s těmi, pro které jsou určeny.

Můžete popsat konkrétní příklad uplatnění podobného modelu?

Představte si rodinu, která pečuje o zdravotně postižené dítě. K celému maratonu starostí o domácnost vám přistanou další problémy (např. umístit dítě do sociálního zařízení, získání kompenzační pomůcky, rehabilitace, logopedie atd.), které jsou nutné řešit. Běžíte na jeden úřad, který vás odkáže na další a pořád dokola. Hledáte pomoc a přitom ztrácíte drahocenný čas, který můžete věnovat nemocnému dítěti a rodině. Pokud bychom vytvořili sociálně informační centrum, tak by tento nesmyslný kolotoč mohl skončit u jedné pověřené osoby. Ta by vám vysvětlila, která služba je pro vás nejvhodnější, na koho se přímo obrátit, a vůbec jaké máte další možnosti řešení celé situace. Ale není to jen otázka vypořádání aktuální situace. Péče o toto dítě se mění s jeho věkem a vývojem onemocnění a stejně tak se vyvíjí situace v rodině.

Často dochází také ke zneužívání lidí v obtížných životních situacích. Máte pro to nějaké řešení?

Je nesmírně důležité legislativně jasně stanovit, co je sociální služba a co je byznys. Lidé v krizových situacích jsou zranitelní a mohou podléhat nejrůznějším rychlým řešením tvářícím se jako pomoc. Jako sociální demokracie se ve spolupráci s naší ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou-Tominovou snažíme takové nepříznivé jevy řešit. Vláda už schválila úpravu zákona, která ukončí nehorázný byznys s chudobou na ubytovnách. Připravuje se také důležitý zákon o sociálním bydlení a další pozitivní kroky budovu pokračovat. Za otřesné považuji zneužívání výhod občany, kteří s postižením nemají nic společného. To je potřeba jednoznačně odsoudit a tyto podvody striktně eliminovat! A neposledním problémem jsou městské byty, jejich rozdělování a zejména jejich kontrola využívání. V tomto má Zlín velké rezervy.

Co dalšího v oblasti sociálních služeb je ve Zlíně potřeba řešit?

Za prioritní považuji navýšení počtu míst v domovech pro seniory a domovech se zvláštní péčí, vybudování Alzheimerova centra. Je nutné se také zabývat seniorským bydlením, a to formou výstavby ekonomického, malometrážního bydlení pro naše nejstarší. Ve Zlíně postrádáme odlehčovacích služby pro pečující rodiny. Problémem je také zaměstnávání osob se zdravotním omezením.

Hojně diskutovaným tématem jsou aktuálně mateřské školy. Připravujete jako ČSSD vlastní řešení?

Moc dobře víme, že umístit dítě do mateřské školy je ve městě velmi složité. Z toho důvodu je nutné plánování počtu míst v mateřských školách podle demografického vývoje a poté navýšení počtu míst aktuálně řešit zejména modulárními nebo kontejnerovými stavbami. Je také nutné v těchto zařízeních rozšířit otevírací dobu, aby rodiče mohli v klidu vykonávat své zaměstnání.