Kandidát ČSSD do zastupitelstva přibližuje svůj pohled na bezpečnostní situaci i činnost městské policie ve Zlíně.

Dlouhá léta jste pracoval u Městské policie Zlín. Můžete přiblížit, čím vším jste si ve službě prošel?

U městské policie jsem pracoval patnáct let, takže by to bylo dlouhé povídání. Nastoupil jsem na jaře v roce 1999 a svou práci jsem od začátku bral jako poslání. Pracoval jsem jako člen hlídky, později velitel hlídky a dlouhá léta jako velitel směny. Poslední rok služby jsem strávil na okrsku v Malenovicích. V roce 2002 jsem se účastnil pomoci při povodních v Praze, Ústí nad Labem a Neratovicích. Od roku 2011 jsem se začal věnovat také pedagogické činnosti, která je v současné době mou hlavní pracovní náplní.

Co říkáte bezpečnostní situaci ve Zlíně?

Zlín je podle všech statistik i průzkumů vnímám jako bezpečné město. Vím, že většina kompetentních osob, ať již se jedná o strážníky, policisty, nebo hasiče, bere svou práci jako poslání a tento stav je především jejich zásluhou. Přesto je zřejmé, že v oblasti bezpečnosti čeká ještě představitele města i jednotlivé složky v ulicích velké množství práce, a to v koncepčních i dílčích rovinách.

Můžete být konkrétnější?

V personální rovině je nutné pracovat na tom, aby absence kriminality a nepořádku byla doprovázená tím, že nebudou zjevné známky jejího potírání. Je nutné, aby se těžiště práce přeneslo více do oblasti prevence. Není dobrou vizitkou, když jsou pokuty udělovány jako na běžícím páse. Zároveň chceme jako sociální demokraté občanům dát možnost vyřizovat své záležitosti s jednou konkrétní osobou, která bude znát jeho zázemí a životní situaci. Proto přicházíme s konceptem „každý občan má právo znát svého strážníka.“

Odpovídá materiální vybavení městské policie jejím potřebám?

Co se technické stránky týče, tak naším cílem je integrace současných vyspělých, ale roztříštěných technologii, do funkčního celku. Vyspělé bezpečnostní technologie nemohou být cílem samy o sobě. Našim cílem není tedy slavnostní stříhání pásek, ale vytvoření skutečné podpory výkonu služby. Město mnoho výkonných nástrojů nemá. Proto musí svých zdrojů využívat efektivně a na jejich použití při zvláštně komplikovaných situacích je odpovědně připravovat. O místě v systému je potřeba hovořit také proto, že městská policie poskytuje a vyžaduje spolupráci a součinnost s ostatními orgány veřejné správy, složkami integrovaného záchranného systému, bezpečnostními odborníky, neziskovými organizacemi, dobrovolníky a občany.

Celá řada obyvatel Zlína je k práci městské policie kritická. V čem vidíte příčinu?

Strážníci a policisté nebudou asi nikdy patřit mezi profese, které vyhrávají žebříčky popularity. Velká část kritiky je zapříčiněna spíše celkovou nespokojeností občanů, jež je akcelerována uspěchanou dobou. Tyto složky se pak přirozeně nabízí jako snadný terč. Přesto je nutné narovnání několika deformací, které vznikly v posledních letech. Změna vnímání a návrat prestiže příslušníkům bezpečnostních složek je asi nejtěžším úkolem, ne však jediným. Budeme prosazovat znovuobnovení bezpečnostní komise města Zlína jako konzultačního a návrhového orgánu. Jako sociální demokraté také chceme, aby byl ředitel městské policie pověřen zastupitelstvem města, jak to vyplývá z platné legislativy i historické tradice města.

V poslední době je diskutovaným tématem regulace hazardu. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

Téma hazardu je nedílně spjaté s bezpečností ve městě. Nabízí se jednoduchá a populistická odpověď, která by však byla pro budoucnost města krajně nezodpovědná. Jediná zodpovědná cesta je v přísné regulaci, která eliminuje sociální dopady a zároveň zabrání přechodu této problematiky do oblasti šedé a černé ekonomiky. Chceme prosadit důslednou regulaci hazardu nad rámec platné vyhlášky.

Vy sám se tedy ve Zlíně cítíte bezpečně?

Musím říct, že ano. Je nutné ovšem dodat, že absolutní bezpečnost je vždy pouze nedosažitelným cílem. Strach mám ani ne tak o sebe, ale spíš o své děti, což je asi přirozeným údělem všech rodičů. Zároveň již chápu obavy mého tatínka, které o mě měl jako o dítě vyrůstající v normalizační době na Jižních Svazích.