Marcela Vlasáková: TS Zlín jako byznys nebo služba veřejnosti?

Zlínská ČSSD se dlouhodobě vymezuje vůči rozdělení klíčové městské společnosti na dva subjekty. S kandidátkou strany do městského zastupitelstva rozebíráme sporná místa celého procesu.

V polovině května zastupitelstvo města Zlína rozhodlo o rozdělení společnosti Technické služby Zlín na dvě samostatné obchodní společnosti, kdy jedna bude vykonávat pouze zakázky zadávané městem a druhá se bude zabývat komerční činností. Už na zmíněném zasedání zastupitelstva vystoupili reprezentanti zlínské ČSSD a proti takovému řešení důrazně protestovali.

Tento krok obhajují jeho zastánci názorem, že současná legislativa neumožňuje městské společnosti, která zároveň dosáhne na dotace, aby volně podnikala. Městská společnost by podle tzv. in-house výjimky měla vykonávat alespoň 80% zakázek přímo pro město. „V současnosti Technické služby Zlín podle společnosti Grant Thornton, která vytvořila model rozdělení TS Zlín, což byl základní podklad zastupitelů pro rozhodnutí o rozdělení či nerozdělení TS Zlín, vykonávají pro město přibližně 60% činnosti s výnosem kolem 120 milionů Kč, přičemž celkový výnos společnosti je cca 200 mil. Společnost Grant Thornton ale do položky SMZ nezařadila tzv. Neurčité odběratele, což je dle jejich vysvětlení především provoz městských objektů. Tyto příjmy společnost Grant Thornton do výpočtu nezahrnuje, přestože by měla! Výnos z činnosti pro město tedy je cca 146 milionů Kč. Pro splnění tzv. in-house výjimky tedy stačí, aby město zadávalo Technickým službám Zlín další zakázky ve výši přibližně 40 milionů Kč ročně,“ vysvětluje Marcela Vlasáková, která vývoj v klíčové městské společnosti dlouhodobě sleduje.  

Město Zlín přitom vypisuje celou řadu veřejných zakázek na nejrůznější stavební práce, které by mohly místo soukromých stavebních firem vykonávat přímo Technické služby Zlín. Hravě by tak mohlo dojít ke splnění legislativních podmínek a žádné rozdělení by nebylo nutné. „Jsou tady projekty typu oprav chodníků, dětských hřišť, realizace Gahurova prospektu nebo právě probíhající rekonstrukce parku Komenského. Proč právě takové zakázky nemohou zabezpečovat přímo TS Zlín? V případě komplikovanějších stavebních prací pak s využitím externích firem,“ přibližuje Vlasáková. 

Mám obavu, že v dohledné době se skutečné důvody rozdělení dozvíme a pro občany města to rozhodně nebude nijak příznivé

Od začátku roku 2015 by tak svoz odpadů a další činnosti pro ostatní obce a firmy na území města vykonávané dříve TS Zlín měla zajišťovat nově vzniklá tzv. off-house společnost. „Nerozumím tomu, jak si naši zastupitelé mohou být tak jisti tím, že tyto obce si i nadále nechají výše uvedené činnosti vykonávat od TS Zlín v novém provozním modelu. Otázku odpadového hospodářství, což je v současnosti hlavní složka činnosti společnosti, je nutné řešit regionálně ve spolupráci se Zlínským krajem tak, aby na případné nevhodné řešení nedoplatili občané.“

Jaké tedy budou důsledky sporného rozhodnutí zastupitelstva rozdělit TS Zlín? „Je na místě se domnívat, že se jedná o chystanou privatizaci další městské společnosti. V podobě in-house společnosti oddělili ziskovou část a off-house společnost může velmi snadno ztratit své dosavadní odběratele služeb. Pro město Zlín se tak stanou obě společnosti v rámci Technický služeb Zlín finanční zátěží a někteří zástupci na radnici hned budou mít důvod, proč se těchto společností jednoduše zbavit prodejem do soukromých rukou,“ domnívá se Vlasáková.

Z řešení, se kterým vládnoucí koalice přišla, a které se snaží vysvětlit odkazem na evropskou směrnici, se jen těžko zbavuje hořké pachuti. „Působí to na mě, že místo, aby hledali způsob, jak udělat, aby to šlo, tak hledali způsoby, jak si obhájit, že to nejde a mohli tedy společnost rozdělit. Mám obavu, že v dohledné době se skutečné důvody rozdělení dozvíme a pro občany města to rozhodně nebude nijak příznivé,“ zakončuje Marcela Vlasáková ze zlínské ČSSD.

Komentáře